Když jsem včera přišel domů, tak jsem si tě vzal do náruče a ty ses na mě trošku divně koukal. Asi ti nebylo moc jasné, proč tak divně smrdím. To je kluku chlór. Byl jsem totiž na bazéně si zaplavat a zapomněl jsem si sprcháč, takže jsem se jen opláchl vodou a moc to nepomohlo. Tvůj taťka se totiž opět snaží zhubnout. Jí zeleninu jako králík (skoro jako ten, kterého jsi viděl u dědy). Už jsi taťku hodně dlouho neviděl pít pivo. Taťka chodí plavat a pak smrdí chlórem a někdy taky tak divně máchá rukama s něčím železným. Tvůj taťka je totiž tlustý... a snaží se s tím něco dělat.
Řeknu to asi takhle: jestli se ti někdo někdy bude smát, že jsi tlustý, klidně mu rozbij hubu. Fakt jo. Nijak tě za to nepotrestám, ani tě nenapomenu. Být tlustý není nic k smíchu. Ale není to ani nic dobrého. Fakt ne. Zrovna před chvilkou se jsem s tebou vyběhl čtyři patra a funěl jsem jako astmatický pes po třech bypassech a když jsem si chtěl ráno zavázat tkaničky, to abych si udělal potápěčský kurz. Proto, pokud budeš mít problém s nadváhou (a když se podíváš na mě a na maminku, tak je ti asi jasné, že nejspíš ano), tak se za to nikdy nestyď, ale zároveň se snaž s tím něco dělat, jako já a tvoje maminka (asi si pamatuješ, že taky před pár dny smrděla chlórem), protože být tlustý, to prostě není dobré a bude tě to vždycky nějak omezovat.
Proto jsem zas včera tak divně smrděl. Jednak proto, že se fakt opět snažím zhubnout. A taky proto, abys od malička měl vzor, že se s tím dá bojovat. Abys měl lásku k pohybu. A aby ses za svůj vzhled nikdy nestyděl, měl rád sám sebe, takového jaký jsi. A když budeš mít rád sám sebe, takového jaký jsi, tak budeš schopný mít rád i někoho jiného, takového jaký je. A takhle já mám rád tvou maminku a výsledkem jsi ty... někdo opravdu úžasný.
Komentáře
Okomentovat